Tříleté dítě s jistotou chodí a běhá i po nerovném terénu. Oproti předchozímu batolecímu období už tříletý předškolák lépe koordinuje svoje pohyby. Vydrží stát na jedné noze a skákat snožmo. Na konci třetího roku je dítě schopné začít se učit jezdit na kole.
Zlepšuje se jeho zručnost. Zvládne přelít tekutinu z nádoby do nádoby nebo navléci korálky na šňůru.
Kolem třetího roku je dítě schopné modelovat z plastelíny, kreslit vodovými barvami i pastelkami. Umí nakreslit čáru a někdy zvládne i kruh. Dokáže už nakreslit obrázek podle vlastní fantazie, zobrazit nějaký svůj zážitek (třeba výlet s rodiči), jednoduchou formou nakreslí dopravní prostředky jako např. auto nebo loď. Ačkoliv pro dospělého nejsou obrázky tříletých dětí ještě příliš čitelné, v tomto věku již dítě ví, co nakreslilo, a je schopné o tom nad svým obrázkem vyprávět.
Ve třech letech se dítě dokáže najíst samo vidličkou, napije se z hrníčku. Mělo by umět používat toaletu a i v noci být bez plen (i když nehoda se v tomto věku ještě může stát, obzvlášť je-li dítě příliš soustředěné na hru nebo například když je nemocné). Dokáže se samo obléknout a svléknout. Má rádo společnost ostatních dětí, zapojuje se do hry. Občas už dokáže kamarádovi i půjčit hračku.
Výslovnost tříletého dítěte má ještě hodně mezer (zaměňuje hlásky nebo vyslovuje nepřesně, odborně se tomu říká patlavost). Stavba jeho věty je jednoduchá. Zná svoje jméno a ví, jak se jmenují rodiče. Ví, zda je chlapeček nebo holčička. Pozná základní barvy. Začíná řešit problémy a vyvíjí se u něj symbolické myšlení (myšlení podle představ).
Na konci tohoto období začíná typická fáze charakterizovaná otázkou „proč?“.
Čtyřleté dítě už umí dobře běhat (i se schodů), skáče, leze po žebříku, seskočí se schůdku a umí házet a chytat míč. Dokáže chodit po špičkách. Uchopí štětec, stříhá nůžkami, zapne a rozepne knoflík. S pomocí rodičů je schopné zavázat si tkaničku.
Kresba se rozvíjí. Dítě se učí znázorňovat lidskou postavu. V tomto věku kreslí takzvaného hlavonožce – namaluje hlavu s očima a pusou a přidá k ní končetiny. Tělo vynechá. Záměr se většinou nekryje s výsledkem: dítě prohlásí, že namaluje želvu, a když je hotovo, řekne, že je z toho slon.
Kolem čtvrtého ruku se dítě učí správně používat při jídle příbor. Na toaletu již chodí většinou s jistotou a nepotřebuje při jejím použití pomoc rodičů. Samo si umývá ruce. Používá kapesník a umí uklidit hračky na svoje místo (to, že to umí, však neznamená, že to také automaticky dělá).
Mezi čtvrtým a pátým rokem je řeč dítěte již gramaticky správná a řečový projev obsahuje všechny slovní druhy. Ovládá již zhruba 1500–2000 slov a při řeči stále více používá přídavná jména a slovesa. Výslovnost se stále lepší, i když některé hlásky mu ještě mohou činit značné obtíže. Tvoří dlouhé věty a neustále klade otázky. Čtyřleté dítě poměrně přesně poznává barvy. Stále častěji také používá dominantní ruku, zejména u kreslení a malování. Umí rozlišit základní tvary – kruh, čtverec a trojúhelník. Pozná rozdíly ve tvaru a velikosti předmětů (delší/kratší, větší/menší).
Pětileté dítě vstane z lehu na zádech, aniž by se opřelo o ruce. Umí vyhodit míč do výšky, pohybuje se podle hudby. Dokáže stát na jedné noze (udělat „holubičku“) a vydržet v této pozici několik sekund.
Navlékne nit do jehly, stříhá nůžkami podle linie. Postupně se učí správnému úchopu tužky. Umí nakreslit čtverec.
Technika malby se stále zlepšuje. Umí nakreslit postavu i s jejími charakteristickými rysy (maminka má dlouhé vlasy a sukni, tatínek vousy). Lidská postava má i trup a na obličeji přibude nos. Délka a tvar končetin zůstává spíše nahodilá.
V tomto věku již dítě zná své celé jméno a věk a ví, kde bydlí.
Umí vyjmenovat všechny členy rodiny.
Zná jména kamarádů a učitelek v mateřské škole.
Jí příborem, samo se umyje i učeše.
Slovní zásoba se stále rozšiřuje a zdokonaluje se také vyjadřování a výslovnost. Dítě se již vyjadřuje víceméně gramaticky správně.
V tomto období se rozvíjí poznávací procesy, tedy vnímání, představy, pozornost, obrazotvornost, myšlení a paměť.
Rozvíjí se také jednoduché myšlenkové procesy jako porovnávání, třídění, určování vztahů mezi předměty. Děti chápou jednoduché matematické představy a zlepšuje se jejich orientace v prostoru.
Pětileté dítě správně popíše děj na obrázku, dokáže samo vyprávět kratší příběh.
Dítě stále více vyrůstá z rodiny směrem do světa mimo domov a také se rozšiřuje jeho časová perspektiva:
O slovo se hlásí specificky lidská potřeba práce – dítě v tomto věku je malý pomocníček: